Spektabilis, vážený pane děkane.

Podotýkám hned z počátku, že nic na Vás nechci, přicházím sama pouze s omluvou, ač velmi opožděně, ale věřím , že i opožděnou omluvu přijmete..

Dovolte mi, abych se nejprve trochu připomněla. 
Jsem jedním z účastníků, který byl osobně přítomen založení přírodovědecké fakulty University Pavla Josefa Šafárika v Košicích. Nikdy na to nezapomenu.! Máte-li na fakultě tu památnou fotografii z této slavnosti,( fotku jeviště, kde sedí představenstvo fakulty, university a hosté) která se konala v městském divadle, pak vězte, že jsem tam jako jediná žena uprostřed tohoto shromáždění. Vaše fakulta slavila před třemi lety padesátileté výročí tohoto založení.V té době (,založení fakulty) jsem pracovala na ministerstvu školství a kultury, na vysokoškolském odboru  a měla jsem na starosti přírodovědecké fakulty.Takže jsem se v této záležitosti angažovala a můj zájem o přírodovědeckou fakultu UPJŠ nepřestal ani po tom, kdy už jsem na MŠ nebyla a pracovala v jiném oboru.
V r.1998 , když se slavilo 35 výročí od založení vaší fakulty, dostala jsem pozvání od vaší fakuty pro sebe i pro mého manžela, abych se této slavnosti  zúčastnila. Bylo to zřejmě na návrh  prof. Hajka, se kterým jsem se po celou dobu přátelila.Bohužel , ale v den, kdy jsme přijeli do Košic, prof. Hajko dostal mrtvici a byl odvezen do nemocnice. Ovšem nás se ujali 2 velice milí lidé, a to prorektorka prof. Eva Čellarová  a prorektor prof Alexander Fehér. Tak jsme se zúčastnili nejen celé slavnosti ( kde mi přír. fak.udělila medaili za moji pomoc při zakládání fakulty) ale navštívili jsme i několikrát prof Hajka v nemocnici.Po těchto slavnostech jsme měli ještě jet na pozvání prof Hajka na týdení pobyt do Tater, spolu s ním,ale to se neuskutečnilo,a v Tatrách jsme pak byli ( spolu s ním) až v příštím roce 1999.
Musím se Vám přiznat, vážený pane děkane, že já mám  Slováky (jako takové!) velmi ráda  a tak mne velice potěšilo, že v prof Čellarové a prof Fehérovi jsem zase získala  dva velmi blízké přátele, kterých si nesmírně vážím. Ti vlastně přejali takou "pomyslnou ! štafetu a informovali mne o dění na vaší fakultě.  
Chtěla bych Vám, vážený pane děkane, povědět ještě o jedné příhodě, která jen upevnila mé hluboké sympatie ke Slovákům
.Asi v r. 1992 (už si to nepamatuji přesně) jsme byli s manželem na Slovensku v Dudincích , na léčebném pobytu. Měli jsme ssebou auto, takže jsme ještě navštěvovali různá památná místa na Slovensku. Dostali jsme se také do Zvolena. A já jsem si vzpomněla, že ve Zvolenu, (na dřevařské fakultě) působil také prof matematiky, CyrilPalaj, který dojížděl i přednášet na přír. fak UPJŠ.Znali jsme se z různých přátelských setkání. A tak když jsme byli ve Zvolenu,našla jsem v telefonním seznamu jeho číslo a zavolala mu.Ozvala se pí Palajová a sělila, že prof Palaj již nežije.Byla jsem tím překvapena, ale sluchátko jsem stále držela v ruce. A najednou se opět ozval hlas pí Palajové a řekla mi, abychom k ní určitě přišli na oběd. Nezmohla jsem se na žádný odpor a na žádnou výmluvu a pozvání jsme přijali. Ačkoliv jsme se s pí Palajovou setkali po prvé, byla k nám neobyčejně vlídná a pohostinná a celé krásné odpoledne jsme prožili ve vzpomínkách na milého Cyrila  Palaje. Odjížděli jsme zase jako dobří přátelé a bylo nám teplo u srdce.  Už jsme se pak nikdy nesetkali, ale aspoň písemným stykem dávali o sobě vědět.
Věříte mi, že nedám na Slováky dopustit.

Tak teď se konečně dostávám k té omluvě, o které jsem se zmínila na začátku.
Bývala bych se velmi ráda dostala na oslavy padesátého výročí(dostala jsem od Vás pozvání) založení Vaší fakulty, ale měla jsem v téchto letech smůlu. Měla jsem dva úrazy a to mne bohužel zbrzdilo ve všech mých plánech.  a snech a rekonvalescence  zabrala veškerý můj čas.
 a zájem.
Chci však ještě dodat, že při prohlížení všech dokumentů z těch oslav mne zaujalo " Udělování ceny Praemium alumni." a jsem šťastna, že jsem se toho dožila, že se splnilo to, o čem jsme se ani neodvážili na začátku všeho, snít, t.j. že učitele pro střední skoly bude vychovávat
Universita v Košicích .A dnes je jich celá řada a Vaše komise může vybírat k ocenění, ty nejlepší.

Vážený pane děkane, přeji Vám osobně i fakultě pod vaší vedením mnoho ůspěchů ve Vaší činnosti, hodně chytrých mladých lidí

"Vivat, crescat, floreat ! ! ! " Přírodovědecká fakulta University P.J. Šafárika v Košicích.

Upřímně zdraví 
RNDr Božena Bachmeierová (88 let)        e-mail : bachmeierova.b@seznam.cz
Nová Šárka 526/27                                    mobil   604653989
16100 Praha 6
Česká republika



P.S. Přír.fak. UPJŠ měla vždy  zaměstnány krásné ženy. Je vidět, že tato tradice stále trvá! !